Do neděle využijte slevy až 30% v rámci BLACK FRIDAY 🖤

0

Slunovrat a oslavy Nového roku - jak se slaví u nás a ve světě?

To že 1. ledna, na náš svátek Nového roku oslavujeme nový kalendářní rok se všemi jeho fázemi hojnosti (jaro) i smrti (zima) bychom ani nemuseli zmiňovat. Napadlo vás ale zamyslet se nad tím, kdy oslavují nový rok v jiných zemích? Možná budete překvapeni, jelikož se mnohdy neslaví ani v lednu.

Kateřina Tobišková
23. listopad 2020

Nový rok (1. ledna) u nás určujeme podle gregoriánského kalendáře, který se používá od 16. století ve většině zemí světa. V juliánském kalendáři (který používá pravoslavná církev) připadá začátek roku na 14. ledna. V mnoha zemích, kde převládá pravoslaví, se slaví oba svátky Nového roku, jak gregoriánský (civilní), tak i juliánský (církevní). Původně se ale počátek roku odvozoval od rovnodennosti či slunovratu.

Slunovrat

Slunovraty (❄️ 21./22. prosince, ☀️ 20./21. června) jsou předmětem oslav po celém světě, bez ohledu na místní kulturu. Oslavy zimního slunovratu mají kořeny v dávné minulosti, kdy se oslavovaly delší dny a teplo včetně lepších podmínek pro pěstování plodin a z toho plynoucí hojnost. Návrat slunce se vysvětloval jako přízeň bohů, proto je lidé oslavovali a nabízeli jim obětiny.

Oslavy Nového roku mají pohanský původ a nebyly v našich církevních kruzích oblíbené. Oslavy nového roku se konaly již v pravěku, kdy se bohům poskytovaly oběti za to, aby znovu přinesli teplo a úrodu. Křesťané se k této slavnosti původně neměli, jelikož se v tu dobu tradičně odehrávali pohanské oslavy, například Saturnálie. Křesťané v této době slavili vlastní svátek - obřezání Krista.

Lidé až do 19. století chodili děkovat za příchod nového roku do kostela, poté ale o půlnoci jedli horký ovar, kroupy a křen s jablky, což byl pohanský zvyk, který měl přinášet štěstí. Další pověry tvrdí, že se na Nový rok a o Silvestru nesmělo prát a věšet prádlo, jinak by údajně zemřel nějaký náš známý. Nemělo se také jíst drůbeží maso, jinak by štěstí na další rok odletělo. Dnešní oslavy pocházejí až z období industrializace a hospodářského rozmachu 19. století.

🍇🍷 Saturnálie

V Saturnově chrámu, který stál na Foru Romanu se přinášely obětiny na počest boha zemědělství, sklizně a času. Poté se konaly soukromé oslavy a karnevaly, kdy se hojně pilo víno a volil se "král popíjení". Páni si měli vyměnit role se svými otroky a obsluhovat je, v reálu spolu ovšem spíše trávili čas jako rovný s rovným. Oslavy boha Saturna se původně konaly 17. prosince, po roce 45 se ovšem původně jednodenní slavnost prodlužovala do 23. a někdy až do 30. prosince. Saturnálie byly pravděpodobně oblíbené díky soukromé části tohoto svátku - přátelé si dávali dárky, všude byla přítomna atmosféra karnevalového veselí a mohly se hrát hazardní hry. Cokoliv se stalo o Saturnáliích mělo být později zapomenuto.

V moderní společnosti je Nový rok pojímaný jako přelomový moment, kdy se vše špatné a nepovedené z minulého roku uzavírá a vycházíme vstříc všemu dobrému, co nám přinese nadcházející rok 🌟 S tím jsou spojena i všemožná předsevzetí.


Nový rok v historii 📆

V minulosti se používaly různé kalendáře a tak Nový rok několikrát změnil své datum. To se zpravidla vztahovalo na význačný astronomický úkaz či křesťanský svátek. Které kalendáře se používaly?

Lunisolární kalendář 
používali jej staří Slované, délka roku se určovala podle pozice Slunce, zatímco délka měsíců podle fází Měsíce, Nový rok se slavil 25. prosince (ve dnech zimního slunovratu).

Datovací systém od doby zvěstování

počátek roku je umístěn na 25. březen (svátek Zvěstování Panně Marii), byl zaveden roku 525 a používal se ve středověku. V Německu vydržel až do 9. století.

Vánoční datovací systém

nový rok začíná 25. prosince, systém byl používán v Anglii a Německu do 13. století, ve Španělsku potom ve 14. - 16. století, a ve Švédsku dokonce až do roku 1753.

Velikonoční datovací systém

nový rok začíná Velikonoční nedělí (na Bílou sobotu večer), systém se používal mezi 11. a 16. stoletím ve Francii.

Podzimní den rovnodennosti

(zpravidla 22. září) byl Novým rokem francouzského revolučního kalendáře (používán 1793-1805)

Nový rok 1. ledna jako svátek Obřezání Ježíše Krista
byl slaven v Římě už před rokem 700 jako mariánský svátek. Druhý vatikánský koncil v roce 1969 jej zrušil.

1. leden jako Nový rok

u nás se takto oficiálně označuje od dob Přemysla Otakara II. a Václava II. (13. století), ve své kronice s tímto datem už počítá ale i Kosmas (ve 12. století).

Je na vás těch dat až moc?
A to ještě nevíte, že nový Církevní rok začíná na první adventní neděli (27. listopadu – 3. prosince), podle toho, na který den v daném roce připadnou Vánoce.

🥂 A co Silvestr?

Oslavy Silvestru jsou pojmenovány po blahořečeném papeži Silvestru I., který zemřel 31. prosince roku 335. Je považován za patrona dobré úrody a ochránce domácích zvířat, díky němu údajně skončilo i pronásledování křesťanů ve 4. století. I díky oslavám tohoto světce, které jsou dnes ve většině zemí neodmyslitelně spjaty právě s Novým rokem, jsou jeho oslavy velmi bujaré a velkolepé, zejména pak na západě, kde se odpočítávají poslední vteřiny do začátku Nového roku.

Silvestr I. na mozaice v Silvestrově kapli baziliky Santi Quattro Coronati (Řím)

Nový rok v ČR

Nový rok je v ČR, ale i v dalších zemích světa státním svátkem. Silvestr, který mu předchází státním svátkem vyhlášen není, ale každoroční oslavy tu probíhají podle místních zvyklostí a tradic. V televizi se vysílají komedie a silvestrovské estrády (i mnoho let staré), speciální představení připravují také divadla. Tradiční jsou oslavy v rodinném kruhu či s přáteli, ve městech poté zpravidla probíhají v restauracích či klubech, které mívají speciální novoroční nabídky a jsou často rezervované nadlouho dopředu. Poslední sekundy do začátku nového roku (půlnoci) se odpočítávají ve všech rádiových i televizních vysíláních. 

O půlnoci se připíjí šampaňským, nebo sektem (který bývá před Silvestrem často ve slevě) a odpalují se ohňostroje a další pyrotechnika. Vzhledem k tomu, že díky manipulaci s otevřeným ohněm každoročně dochází k řadě poranění, je na některých místech (zejména v Praze) zábavní pyrotechnika zakázána. Každoročně se proti jejímu používání staví i ochránci zvířat a přírody. Největší ohňostroj roku byl tradičně odpalován v Praze 1. ledna večer, v lednu 2020 byl ohňostroj nahrazen videomappingem, který je vizuálně atraktivní a neubližuje zvířatům ani přírodě.

Novoročenky – PF

Na konci starého roku si navzájem posíláme takzvané novoročenky - kartičky a pohledy s fotografiemi či obrázky a hlavně s přáním všeho nejlepšího do celého nadcházejícího roku. Bývají také označovány zkratkou PF, ta vychází z francouzského Pour féliciter a v překladu znamená "pro štěstí" či "k blahopřání"- přestože Francouzi tuto zkratku vůbec nepoužívají. Proč tedy francouzský název? Dříve byla francouzština diplomatickým jazykem a právě vyšší třídy, které pravděpodobně tento zvyk zavedly, daly novoročence jméno. Prapůvodně totiž novoročenky dostávali bohatí mecenáši od umělců, které sponzorovali. Později si bohatí lidé nechávali od umělců novoročenky vyrábět, chudí je pak vytvářeli svépomocí.

Je zajímavé, že v Česku se novoročenky rychle ujaly už od 19. století, kdežto v jiných zemích věta se pořád preferují kartičky s vánočními gratulacemi a přáními. PF u nás ještě před druhou světovou válkou obsahovala motivy vánočního stromku, Ježíška, tří králů a podobně, za dob komunismu se začaly objevovat i motivy zasněžené krajiny a postupně z novoročenek vánoční a obecně křesťanské motivy vymizely docela.

Jelikož jsou novoroční gratulace mnohem méně spjaté s církví a náboženstvím, předpokládá se, že se u nás rozšířili v období sílící sekularizace a nejprve ve městech kde nahradili zvyklosti žehnání a oslavy v rodinném kruhu, také byly v polovině 19. století kritizovány jako chabá omluva za to, že dotyčný nebyl na rodinné sešlosti nebo neposlal novoroční dárek. Později se názor zcela změnil a byly považovány za symbol pozornosti vůči rodině a přátelům. Jejich velkým popularizátorem údajně byl hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojnína, rakouský úředník a vrchní purkrabí českého království.


Nový rok ve světě

Nový rok se neslaví na všech částech Země ve stejnou dobu, než Nový rok "oběhne" zeměkouli, trvá to celých 26 hodin, první jej tradičně slaví Samoa a Kiribati v Tichém oceánu.

Další oslavy postupně propuknou na Novém Zélandu, ve východní části Ruska, Austrálii a postupně se směrem na západ přidají v Tokiu, Soulu a dalších městech. Zajímavé přitom je, že při převedení na středoevropský čas některé země oslaví Nový rok jindy, než v celou hodinu. Nejdéle si oslavy Nového roku počkají obyvatelé souostroví Americká Samoa, po nich následují už jen dva neobydlené ostrovy - Bakerův a Howlandův (opět v Tichém oceánu).

Austrálie
Australané na Nový rok troubí na trumpety a rohy, to jim ale vydrží až do 6. ledna.

Japonsko

Japonci se bojí zlých vášní, ty na Nový rok zahánějí vyzváněním chrámových zvonů

Tibet

Tibeťané obdarovávají jídlem buddhistické mnichy a tancem odhánějí zlé duchy

Filipíny

Místní skáčou do výšky, aby si tak pojistili dobrou úrodu do dalšího roku. Blahobyt zajistí i mince na okenních parapetech

Španělsko

Štěstí si zajistíte tak, že o půlnoci na Nový rok sníte dvanáct kuliček hroznového vína, s každým úderem zvonu jednu. V některých obchodech si dokonce můžete koupit dvanáct kuliček hroznového vína v sáčku - speciálně pro tyto účely.

Jihoafrická republika
Nový rok se zde vítá karnevalem, který vrcholí 2. ledna. Průvod doprovází zvuky bubnů, lidé nosí propracované kostýmy, tančí a zpívají.

Rakousko

Oslavy Nového roku jsou plné tance, ale i zvyků, které máme spojené spíše s Vánocemi - například se lije olovo a vyměňují se dárky.

Bulharsko

Klíčové je zde tančit! Proč? Zaženete tím upíry a další temné síly. Zřejmě pozůstatek z dob Vlada Draculy

Řecko

Novoročním oslavám tu moc neholdují. Zůstávají většinou doma a hrají karty. Navíc se tu 6. ledna skáče do vody na oslavu pokřtění Ježíše Janem Křtitelem, zároveň tím zahánějí zlé duchy.

Oslavy Nového roku u různých náboženství

Židé oslavují Nový rok a stvoření světa v září a říjnu, nesmí v tu dobu pracovat a jen pečují o oheň. Stejně jako australané mají rádi troubení, každé ráno tak troubí na beraní roh zvaný šofar. Berana také jedí, a to včetně jeho hlavy, která symbolizuje vůdcovství.

Keltové oslavují Nový rok v listopadu (v období našich Dušiček či Halloweenu), nazývají ho Samhain podle jednoho svého boha. V období tohoto svátku se živí měli možnost setkat se svými mrtvými příbuznými a přáteli. Také se rozdělávaly ohně a lidé nosili nejrůznější kostýmy.

Hinduisté na svůj Nový rok, který je v dubnu, slaví Vikram Samvat. Tradičně zapalují olejové lampy, vstávají brzy ráno, dávají si dárky a zdobí své domy květinami.

Muslimové se na svůj Nový rok - první den Muharramu převážně modlí a vzdávají tak čest proroku Mohamedovi, někdy také chodí oblečeni v černém (barva skromnosti i smutku) a recitují básně.

Vietnam
Vietnamský nový rok je Tết Nguyên Đán, který se slaví ve stejný den jako Čínský nový rok.

Tibet

Tibetský nový rok se nazývá Losar a připadá na leden až březen.

Peru

Perský nový rok, nazývaný Nourúz, je den připadající přesně na den jarní rovnodennosti (20. či 21. března), kdy také oficiálně začíná jaro.

Nepál

Nový rok je slaven na jaře v první den měsíčního měsíce Baisakh. V našem kalendáři obvykle připadá na 12. - 15. duben.

Thajsko

Nový rok (songkran) je slaven od 13. do 15. dubna házením vody.


Anglie
Britové věří na První stopu (First Foot) - štěstí přinese to, pokud prvním člověkem, který na Nový rok překročí práh domu bude vysoký mladý muž s hnědými vlasy, který donese dárky. Mladí basketbalisté třeste se.

Rakousko

Naši sousedé se Novým rokem doslova projí. Podává se prase (jakožto symbol štěstí) a typickým dezertem je mátová zmrzlina, která má přinést ekonomickou stabilitu do dalšího roku.

Japonsko

Konec roku (Oshogatsu) se v Japonsku slaví v rodinném kruhu. Celý dům se u té příležitostí uklidí a vyzdobí se borovicovými větvičkami, které symbolizují dlouhověkost. Používá se také švestkové proutí (symbol ducha) a bambus (symbol růstu).

Dánsko

Střepy nosí štěstí! Minimálně v Dánsku tomu věří, protože si o Silvestru navzájem rozbíjejí talíře o vchodové dveře. Čím víc přátel máte, tím více střepů přede dveřmi nakonec najdete.

Brazílie
Pokud se ocitnete na Nový rok v Brazílii, porozhlédněte se po rozinkách. Do půlnoci byste jich měli sníst sedm a jejich semena si schovat do peněženky - údajně prý lákají peníze. Ty se v Brazílii snaží přitáhnout i čočkou v polévce, která má zaručit přísun peněz po celý následující rok.

Kambodža

Konec sezóny sklizně tu oslavují opravdu poctivě, Nový rok se odehrává v dubnu a obnáší tři dny oslav.

Čína

Zdejší Nový rok, který se také označuje jako Lunární nový rok se koná první lunární měsíc přesně v den, kdy se měsíc nachází v novu. To se může stát kdykoliv mezi 21. lednem a 21. únorem. Je to nejdůležitější čínský svátek. Číňané si v tu dobu potrpí na červené dekorace (symbol bohatství a dlouhověkosti) a červenou barvou si pomalují i vchodové dveře a okenní rámy - to přináší štěstí do domu.


Zaujal vás článek?

Přečtěte si také

Tipy na levné dárky plné společných vzpomínek

Babička má narozeniny, sestře se narodilo miminko a jako každý rok přichází doba svátků. Panika nastupuje s...

Výroba a doručení zásilek do Vánoc 🎄🚚

V tomto článku pro vás průběžně aktualizujeme informace o výrobě a doručení zásilek do Vánoc. Zatím můžete ...

Všechny rodinné vzpomínky na jednom místě

Kdy jste naposledy vzali do ruky telefon nebo si sedli k počítači, abyste si prohlédli fotky s rodinou a př...

Proč se slaví Halloween a tipy na dýňové dekorace

Nejdůležitější den v roce pro všechny dýně a milovníky hororů se blíží. Halloween u nás považujeme za Ameri...

Kam v Praze vyrazit na podzim?

Podzimní období se pomalu ale jistě blíží – dny se zkracují, stále častěji saháme po čaji místo po vychlaze...

12 nejlepších vinobraní, která letos musíte navštívit

Léto už je skoro u konce a s podzimem přichází oblíbená vinobraní. Kulturní program, krásná hudba, degustac...